Děti, to vůbec nebylo tak, jak vám povídají. Ona ta Mášenka vůbec nebyla hodná holčička, která zabloudila v lese a pak se dostala hladová k medvědům. Ona to byla velice mlsná holčička, a maminka s ní měla veliké trápení, musela jí dávat doma troje jídlo! Na snídani, to vám bylo dobrot. Do malého talířku troška jogurtu s medem, do prostředního talířku trocha ovesných vloček s mlékem a skořicí a na největším talířku ležel veliký kus chleba se špekem. A ne, abyste jí kousek okusili. Bouchanec jako Brno by dostal každý, kdo by ochutnal z Mášenčina talířku. Vždycky všechno spořádala sama, a když náhodou nemohla, tak ani v tom případě to nesměl nikdo nic dojíst. Mášenka si to nosila do tajné skrýše v lese, o které nikdo nevěděl, a když dostala někdy hlad a maminka nebyla doma, Mášenka chodila do své skrýše na papání. Ale les je les a v lese jsou medvědi. A jednoho dne dostala jedna medvědí rodinka hlad, a lesem vonělo jídlo z Mášenčiné skrýše. A tak si medvídci pochutnali na Mášenčiných zásobách. Mášenka, děvčice jedna nedbalá, mezitím chodila po zahrádce a hrála si s kočkou. Dveře samozřejmě nechala otevřené. A na stolečku leželi tři talířky, malinký s předkrkmem, střední s polívkou a největší s velikým kusem vepřové panenky na houbách a s brambory. A vonělo to a vonělo. Vy, chytré děti si jistě domyslíte, že medvědi se vypravili za vůní. A teď už to je skoro jako v té původní pohádce. Malý medvídek okusil z malého talířku, maminka z prostředního a tatínek medvěd se pořádně nadlábnul dobroučké panenky. A bylo po hladu. Ale v tu chvíli se ve dveřích objevila Mášenka. Strašně se lekla, ale přestože byla ze všeho jídla trošku při těle, tak se rozběhla pryč. Utíkala a utíkala, až našla maminku, která byla na trhu v dalekém městě. Mezitím vyběhala všechno sádlo, které nabrala za ty dny, kdy jen jedla. A už nikdy nebyla tak pyšná. Leknutí z medvědů ji napravilo na celý život.
Pro Mléčný bar.
Žádné komentáře:
Okomentovat